Nový byt
Ano, podáním žádosti to sice začíná, ale ten konec je drobátko jiný. V žádném případě asi nedostanete byt nějak moc rychle. Běžná čekací doba pěti let je ještě ta kratší. Rychleji byste byt dostali jen jako běženci, jinak v žádném případě.
Nuže, žádost někde leží, hezky se na ni práší a člověk čeká a čeká. Už je obrostlý mechem, vousy má až na podlahu a nohy mu dávno vrostly do země, když dostane echo, že by se s tím dalo konečně něco dělat. Joj, to je radosti. Nu a pak ještě pár zádrhelů, několik let a byt je váš. Pokud ještě můžete vůbec chodit a nejste už dávno na vozíku, jdete se podívat a od radosti vás trefí šlak, což naštve úředníky, protože je to jaksi práce navíc a co s vámi, kruci.
Byt lze ovšem získat i jinak a jeho majitelem se můžete stát poměrně brzy. Klidně i do dvou měsíců. Jenže tento vám nikdo nedá, ten si musíte koupit. V současnosti byty moc drahé nejsou postačí dva tři milionky na garsonku se dvěma okny a záchodem na chodbě. Pro mladé manžele nic moc. Chtějí-li však něco většího, budou muset hrábnout hlouběji do kapsy. Tady asi ty dva milonky stačit nebudou.
Jenže, kdepak by mladí vzali tolik peněz, že ano. Mladý se bojí banku vyloupit a ona své tělo prodávat nechce. To je co? Takže nezbývá než hypotéka. Tím se mladí upíšou čertu a na dalších třicet let mají vystaráno o dovolené a další dražší zážitky. Ale konečně bydlí ve svém, a to je nade vše.
Třetí cestou k bytu je dědictví nebo výhra ve sportce. Tím jsme ovšem opět u kupování bytu, kteréžto jsme již probrali, takže vlastně jde jen o to, jak přišel někdo k penězům.
Poslední možnost je podnájem či pronájem. Ne, to nejsou stejné pojmy, každý je jiný. Ale v podstatě je to cesta, jak bydlet skoro ihned. Jen je třeba mít velké štěstí na inzeráty a na majitele, který určí jen trochu snesitelný nájem. Ale, no, chce to prostě štěstí.